Strategie pro regeneraci veřejných prostranství a obnovy městské čtvrti Brno-Husovice formou řízených městských zásahů

Město lze chápat jako dynamický, samoorganizující se celek, jehož rozvoj nelze přímo řídit, ale lze jej podporovat prostřednictvím strategických zásahů zaměřených na tvorbu kvalitního veřejného prostoru a posilování komunitního prostředí. Stabilní a odolná městská struktura je charakterizována prostupnou sítí propojených cest, veřejných prostranství různé povahy a stupně intimity a modrozelené infrastruktury. Tyto prvky přispívají k adaptabilitě města vůči vnějším vlivům, jako jsou klimatické změny, ekonomické či migrační vlny. Multimodalita, spočívající ve vyvážené distribuci center aktivit a lidských činností, včetně komunitních nízkoprahových center podpory, dále zvyšuje odolnost městské struktury a podporuje její dlouhodobou udržitelnost. Právě takový přístup se snažíme uplatnit v navrhovaném městském prostředí.

26 ledna 2025

„Původně jsme do této lokality vstoupili s vizí rozvoje parku, avšak postupně jsme identifikovali širší sociální a ekologické souvislosti. Na podnět Odboru strategického rozvoje MMB jsme analyzovali rozvojový potenciál vybraných lokalit v městské čtvrti Husovice, inspirováni metodikou řízeného rozvoje Groningenu podle MVRDV. Navázali jsme na Integrovaný plán transformace Husovic, masterplan Nové Zbrojovky a koncepci protipovodňových opatření v posvitavské výrobní zóně ve spolupráci s KAM Brno.

Ukázalo se, že území vyžaduje koordinovaný multidisciplinární a koncepční přístup. Naší vizí je proto vytvoření ekologicky udržitelné, uhlíkově neutrální a nutričně produktivní čtvrti s důrazem na environmentální spravedlnost a kvalitu veřejného prostoru.”

V rámci městské části Brno-Husovice, která dlouhodobě čelí řadě znevýhodnění, se ve studentských návrzích zaměřujeme na obnovu zanedbaných veřejných prostranství a brownfieldu náspu bývalé železniční trati Tišnovka. Naším záměrem je tyto prostory transformovat na prvky zelené infrastruktury, které mohou podpořit rozvoj ekologických, sociálních i ekonomických funkcí této městské části. Naší strategií je posílit prostupnost a atraktivitu celého prostoru, podpořit místní komunitní aktivity a tím vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj Husovic.

Násep Tišnovky dnes tvoří zelenou páteř Husovic

Městský vnitroblok v Husovicích, kterým násep bývalé trati prochází, má oproti jiným čtvrtím specifický charakter, vycházející z jeho historického využití. Jednokolejná železnice, která v minulosti tímto prostorem projížděla, výrazně ovlivnila jeho podobu. Trať vedla mezi zahradami, které ji obklopovaly, a i dnes, šedesát let po odstranění kolejí a ukončení provozu, je prostor méně soukromý, otevřenější a přístupnější. Díky zeleni, jež na náspu postupně vyrostla lze vnitroblok snadno přeměnit na park, jenž se stane plnohodnotnou součástí mozaiky veřejných městských prostor a naváže na svratecký biokoridor. Cyklistická stezka, která povede podél bývalé trati s mírným stoupáním, výhledově spojí Husovice s Lesnou a pozdvihne hodnotu tohoto prostoru.

Návrh úpravy dopravního řešení prostřednictvím zjednosměrnění ulic dále podpoří dopravní zklidnění a prostupnost čtvrti. Umožní např. obyvatelům Černých Polí bezpečný přístup k říční promenádě, navržené jako sdílený prostor cykloulice, a vstup do nově vznikající čtvrti Nová Zbrojovka na místě průmyslového brownfieldu.

„Navrhované městské zásahy podporují přítomnost pěších v ulicích, kteří by měli převládat nad projíždějícími a parkujícími automobily.”

Tím se prostor aktivizuje, podpoří veřejný a obchodní život v Husovicích a přispěje k přeměně současných odstavných stání a dopravních koridorů na atraktivní veřejné prostory.

Důležitou součástí strategie je návrat stromů do ulic a podél nábřeží. I přes technické obtíže tohoto záměru v důsledku dominující technické infrastruktury je obnova městské zeleně klíčová z hlediska rozvoje čtvrti i její klimatické odolnosti. Husovice dnes v létě fungují jako výrazný tepelný ostrov, zejména ve srovnání s lépe ozeleněnými částmi Brna, jako je Masarykova čtvrť. Stromy a městská zeleň mohou významně přispět k ochlazení prostoru a ke zlepšení jeho kvality.

Stromy a městská vegetace významně snižují efekt tepelného ostrova v urbanizovaném prostředí. Pomocí posuvníku porovnejte tmavě zelené oblasti s vysokým podílem stromů (zdroj: Klasifikace tříd pokryvu, CzechGlobe) a tmavě červené nejteplejší zóny v Husovicích (zdroj: Teplotní mapa Brna, CzechGlobe). Nedostatek vegetace podporuje přehřívání, zhoršuje kvalitu ovzduší a zvyšuje riziko zdravotních komplikací, včetně respiračních onemocnění a tepelných stresových reakcí.

Stromy a městská vegetace efektivně redukují efekt tepelného ostrova v Masarykově čtvrti. Pomocí posuvníku porovnejte tmavě zelené oblasti s vysokým podílem stromů (zdroj: Klasifikace tříd pokryvu, CzechGlobe) a tmavě červené oblasti s nejvyšší teplotou (zdroj: Teplotní mapa Brna, CzechGlobe).

Ulice Trávníčkova, aktuálně lemovaná parkujícími automobily, představuje spíše komplikované a přerušené než funkční spojení mezi základní a mateřskou školou Merhautova na kopci a ulicí Jana Svobody. Její napojení na níže položené Svitavské nábřeží je násilně přerušeno plechovým oplocením sběrného dvora, což zásadně omezuje její prostorový a estetický potenciál. Vzhledem k sousedství dvou velkých škol a potřebě vytvořit bezpečné a podnětné městské prostředí pro děti navrhujeme komplexní přeměnu Trávníčkovy ulice. Severní segment bude přetvořen na park, střední část zůstane městskou ulicí s prioritou pro pěší, vybavenou mobiliářem podporujícím veřejný život, a jižní úsek projde revitalizací zahrnující novou bytovou zástavbu komunitního a parkového charakteru s napojením na říční promenádu a cyklostezku.

Ilustrace: Eva Gebhardtová, Šimon Kantor

„Klíčovým principem řešení Trávníčkovy je vytvoření bezpečného a plynulého pěšího propojení v celé její délce, doplněného o lavičky, veřejné osvětlení s omezením světelného znečištění a obnovené stromořadí.”

Tímto způsobem chceme zlepšit pěší prostupnost i atraktivitu pro obyvatele okolních domů, a současně navázat na prvorepublikový záměr městského bulváru, jenž posílí historický a urbanistický význam této ulice.

Ilustrace: Lucia Murínová

Náměstí Republiky, klíčový historický veřejný prostor a centrum společenského a duchovního života Husovic, ztratilo svou atraktivitu a funkčnost. Dominance automobilové dopravy omezila jeho využití a negativně ovlivňuje jeho prostorové i společenské kvality. Cílem návrhu je obnovit náměstí jako živé srdce čtvrti, které bude opět sloužit každodenním potřebám místní komunity, obyvatelům a žákům školy. Prostor bude řešen jako sdílená zóna s rovnými podmínkami pro všechny druhy dopravy, doplněná o efektivní Dark Sky Friendly systém veřejného osvětlení pro vizuální komfort. Bezbariérovost zajistí nové přechody pro chodce a organizace dopravy, včetně časově omezeného parkování přesunutého na blízké parkovací plochy, čímž se zlepší přehlednost a orientace v prostoru.

Střední řada aleje bude nahrazena lineárním vodním prvkem, který podpoří důstojnost historické dominanty kostela se zvonicí a současně prostor náměstí se stromořadím prosvětlí a provzdušní. Součástí úprav je i zvětšení prostoru před a za kostelem a před budovou školy, což umožní lepší využití těchto míst jako veřejných prostranství pro komunitní aktivity.

Ilustrace: Alžběta Nešporová

Promenáda podél řeky v Husovicích je navržena s důrazem na respektování přírodních podmínek, říčního biokoridoru a pravidelné aleje stromů, přičemž zohledňuje přítomnost záplavového území a potřebu vytvoření míst pro setkávání. Cykloulice, jako sdílený prostor pro chodce, cyklisty a automobily, bude rozšířena o dřevěné pobytové schody, které zajistí přímý přístup k řece. Návrh dále zahrnuje prvky městského zahradničení, multifunkční lavičky integrované se zelení a místa pro odpočinek vhodná pro rodiny s dětmi, což podporuje funkčnost a atraktivitu promenády jako veřejného prostoru.

Ilustrace: Šárka Schmiedová

Vernisáž výstavy s prezentací projektů se uskuteční 10. března 2025 v komunitním centru Bio Sibiř na Dukelské tř. 50 v Brně.

Vedoucími práce, která vznikala na Ústavu prostorové tvorby FA VUT Brno v zimním semestru 2024/2025, byli doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D., Ing. arch. Kateřina Dokoupilová, Ph.D a Ing. Denisa Hrubanová, Ph.D. zahradní architektka.

Na návrhu rozvojové strategie se podíleli studenti Eva Gebhardtová, Šimon Kantor, Lucia Murínová, Alžběta Nešporová, Šárka Schmiedová a Kevin Wrobel.

Za podporu a metodické vedení chceme poděkovat vedení městské části Brno-Sever, starostovi Mgr. Martinu Malečkovi, vedoucí Oddělení strategického plánování MMB Mgr. Martině Pacasové a pracovníkům KAM Brno.

VIZ TAKÉ